Přeskočit na obsah

Pauline Parmentierová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pauline Parmentierová
Parmentierová na turnaji v Cagnes-sur-Mer, 2015
Parmentierová na turnaji v Cagnes-sur-Mer, 2015
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození31. ledna 1986 (38 let)[1]
Místo narozeníCucq, Francie[1]
BydlištěPaříž, Francie[1]
Výška175 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
Profesionál od2010[1]
Držení raketypravou rukou, obouručný bekhend
Výdělek3 635 324 USD
Dvouhra
Poměr zápasů474–444
Tituly4 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění40. místo (21. července 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2008)
French Open4. kolo (2014)
Wimbledon2. kolo (2008, 2009, 2011, 2019)
US Open3. kolo (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů79–141
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění89. místo (30. dubna 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013)
French Open3. kolo (2014)
Wimbledon2. kolo (2008, 2009)
US Open1. kolo (2008, 2011, 2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2009)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20191121a21. listopadu 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na úvod US Open 2016 vypadla s krajankou Caroline Garciaovou

Pauline Parmentierová (* 31. ledna 1986 Cucq) je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour čtyři turnaje ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2008 na 40. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2012 na 89. místě. Trénují ji Olivier Patience s Loïc Courteauem a v týmu je také bývalá francouzská tenistka Alexia Dechaumeová. Dříve tuto roli plnil Georges Goven.[1]

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž nejdříve podlehla Melanie Oudinové a poté porazila Christinu McHaleovou. V perthském finále Fed Cupu 2019 proti Austrálií ji v nedělní dvouhře porazila Ajla Tomljanovićová. Francouzky však celkově vyhrály 3:2 na zápasy.[3] Do roku 2020 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–13 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]

Po odstoupení Mary Pierceové a Amélie Mauresmové byla nominována na pekingské Letní olympijské hry 2008, na kterých ve dvouhře vypadla v úvodním kole s Dominikou Cibulkovou a ve čtyřhře spolu s Taťánou Golovinovou skončily také v první fázi na raketách indické dvojice Mirzaová a Raová.[5]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1986 v severofrancouzské obci Cucq do rodiny Dominique a Jeana-Philippa Parmentierových, kteří pracují v tabákovém průmyslu. Má dva bratry. Tenis začala hrát v šesti letech a za oblíbený povrch uvedla antuku.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2010, když na turnaj ve francouzském Villenaue D'Ornon s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu do kvalifikace, z níž prošla jako šťastná poražená. V úvodním kole podlehla krajance Karle Mrazové.[2] Během ročníku 2003 vybojovala premiérový titul v této úrovni tenisu, když v páru s Aurélií Védyovou vyhrály čtyřhru na turnaji v Deauville. V rozhodujícím utkání zdolaly česko-německou dvojici Zuzana Hejdová a Maria Geznengeová. Premiérovou singlovou trofej přidala v listopadu 2004 po vítězství na káhirské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů a finálové výhře nad Ukrajinkou Julijí Ustjužaninovovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala v kvalifikaci květnového Internationaux de Strasbourg 2004 z kategorie Tier III, do níž získala divokou kartu. Ve druhém kole ji však zastavila Slovenka Henrieta Nagyová. O dva týdny později vypadla ve druhé fázi kvalifikačního turnaje French Open 2004 s Italkou Robertou Vinciovou. První zápas v hlavní soutěži okruhu WTA Tour odehrála na French Open 2005, kde ji ve dvou setech zastavila Češka Iveta Benešová.[1] Na úvod zářijového US Open 2005 pak vyhrála první zápas na okruhu WTA, když zdolala italskou hráčku Antonellu Serru Zanettiovou. Ve druhém však odebrala favorizované Američance Lindsay Davenportové jen dva gamy.[1][2]

Do elitní světové stovky žebříčku WTA poprvé pronikla 10. září 2007 po druhém kole na US Open, když se posunula ze 106. na 87. příčku. Na newyorském grandslamu prošla do hlavní soutěže z kvalifikace. Poté, co porazila Němku Tatjanu Malekovou skončila na raketě Švýcarky Martiny Hingisové. V říjnu nastoupila do premiérového finále na okruhu WTA Tour. V boji o singlový titul na Tashkent Open 2007 přehrála Bělorusku Viktorii Azarenkovou a připsala si první trofej. Druhý triumf dosáhla na červencovém Gastein Ladies v rakouských lázních Bad Gastein, kde ve finálovém duelu zdolala Lucii Hradeckou. Již 18. února 2008 se po jediném ročníku turnaje ve Viña del Mar posunula do elitní světové padesátky, když postoupila z 53. na 47. místo. V chilském letovisku vypadla v semifinále s Italkou Flavií Pennettaovou.[1]

Do osmifinále se probojovala na French Open 2014, kam obdržela divokou kartu. Na její raketě postupně dohrály sedmnáctá nasazená Vinciová, Kazaška Jaroslava Švedovová a Němka Mona Barthelová, vždy po třísetových kláních. Ve čtvrtém kole však nenašla recept na Španělku Garbiñe Muguruzaovou.[1][2]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (4–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 4 (4–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 6. října 2007 Taškent, Uzbekistán tvrdý Bělorusko Viktoria Azarenková 7–5, 6–2
Vítězka 2. 20. července 2008 Bad Gastein, Rakousko antuka Česko Lucie Hradecká 6-4, 6-4
Vítězka 3. 29. dubna 2018 Istanbul, Turecko antuka Slovinsko Polona Hercogová 6–4, 3–6, 6–3
Vítězka 4. 16. září 2018 Québec, Kanada koberec (h) USA Jessica Pegulaová 7–5, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. srpna 2011 Dallas, Spojené státy tvrdý Francie Alizé Cornetová Itálie Alberta Briantiová
Rumunsko Sorana Cîrsteaová
5–7, 3–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. listopad 2017 Limoges, Francie tvrdý (h) Francie Chloé Paquetová Rusko Valerija Savinychová
Belgie Maryna Zanevská
0–6, 2–6

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráči soupeři skóre zdroj
Finalistka 1. Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport
Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Alizé Cornetová
Česko Česko 2–3
(detail)
[6]
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Vítězka 1. Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena
Kristina Mladenovicová
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Austrálie Austrálie 3–2 [3]
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová

Tituly na turnajích okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra (10)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 29. listopadu 2004 Káhira, Egypt antuka Ukrajina Julija Ustjužaninová 6–1, 6–1
2. 16. ledna 2007 Fort Walton Beach, Spojené státy tvrdý Slovensko Jana Juricová 6–4, 6–3
3. 10. dubna 2007 Biarritz, Francie antuka Tunisko Selima Sfarová 6–2, 6–4
4. 10. dubna 2007 Pétange, Lucembursko antuka Německo Martina Müllerová 6–1, 6–4
5. 19. října 2009 Saint-Raphaël, Francie tvrdý Česko Sandra Záhlavová 7–6(7–4), 6–2
6. 6. června 2011 Marseille, Francie antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová 6–3, 6–2
7. 4. července 2011 Biarritz, Francie antuka Rakousko Patricia Mayrová-Achleitnerová 1–6, 6–4, 6–4
8. 9. února 2014 Grenoble, Francie tvrdý (i) Ukrajina Anastasija Vasyljevová 2–6, 6–0, 6–4
9. 14. června 2015 Essen, Německo antuka Švýcarsko Viktorija Golubicová 3–6, 7–6(7–4), 6–3
10. 10. července 2016 Contrexéville, Francie antuka Francie Océane Dodinová 6–1, 6–1

Čtyřhra (3)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 16. listopadu 2003 Deauville, Francie antuka Francie Aurélie Védyová Německo Maria Geznengeová
Česko Zuzana Hejdová
5–7, 6–2, 6–1
2. 23. listopadu 2004 Káhira, Egypt antuka Česko Petra Cetkovská Rusko Galina Fokinová
Rusko Raisa Gurevičová
6–4, 6–2
3. 28. února 2015 Campinas, Brazílie antuka Austrálie Olivia Rogowská Venezuela Andrea Gámizová
Brazílie Paula Cristina Gonçalvesová
7–5, 4–6, [10–8]

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 493. 261. 207. 197. 59. 62. 107. 102. 74. 66. 225. 79. 116. 73. 91. 54.
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 733. 356. 369. 657. 424. 172. 192. 587. 124. 210. 112. 129. 295. 364. 262. 384.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pauline Parmentier na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Pauline Parmentierová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20191121a21. listopadu 2019
  2. a b c d e Pauline Parmentierová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20191121a21. listopadu 2019
  3. a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  4. Pauline Parmentierová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20191121a21. listopadu 2019
  5. French stars to miss the Olympics [online]. 21-07-2008 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online. 
  6. World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-26. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]